Historie a okolí hotelu

sloužila jako spojnice s Křížovnickým náměstím. Původně se ulice jmenovala Svatoklimentská, později byl název změněn na Zlatnická, Ševcovská a také Nožířská. Tato ulice zde existovala již ve dvanáctém století.

Královský průvod nejprve projížděl kolem domu U Tří granátových jablek, dále pak kolem domu U Tří andělů a domu U Hejnů. Na protější straně stojí U Zlaté hrušky, U Zlatých hodin a U Zlatého jablka. Nedaleko těchto staveb stojí další velice významná památka. Jedná se o Clam-Gallasův palác, který patří k nejvýznamnějším palácovým stavbám v Praze. Dříve patřil tento palác k významným pražským kulturním centrům. Kromě koncertů se zde konala také divadelní představení. Vystupovala zde také mnoho slavných osobností, jako například Wolfgang Amadeus Mozart či Ludwig van Beethoven.

Dalšími významnými domy jsou dům U Zlaté ovce, poté protější U Zlaté Slámy a U Černého Hada. Dalším domem s nádhernou fasádou je dům U Bílého Koníka a dům U Zlaté Studně na rohu. Tento dům patří mezi nejstarší a nejkrásnější domy na Starém Městě pražském. Nejednoho turistu ohromí překrásná barokní fasáda se štukami světců. Dalším významným domem je rohový dům U Modré štiky, ve kterém byl provozován první pražský biograf

Nedaleko hotelu se nachází Klementinum - Monumentální stavební komplex, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech. Mezi nejvýznamnější části Klementina patří především Hodinová a Astronomická věž. Astronomická věž je vysoká osmašedesát metrů. Cibulová báň na jejím vrcholu je osazená sochou Atlanta, kterou ve své ruce drží zeměkouli. Ve věži od roku 1775 nepřetržitě pracuje meteorologická observatoř, která měří a zaznamenává klimatické změny v Praze. Tím, že k tomuto měření dochází již přes dvě stě let, se pražské Klementinum získalo mnohá světová prvenství. V roce 1750 byly v důsledku astronomického pozorování do věže instalovány astronomické přístroje. Mezi další poklady ukryté za zdmi Klementina patří například sbírka historických globusů v Matematickém sále, či Zrcadlová kaple nebo barokní knihovní sál. Dále je zde umístěno třináct slunečních hodin. V současné době zde sídlí Národní knihovna České republiky, ve které jsou umístěny mnohé významné unikáty.

Součástí komplexu Klementina jsou také sakrální památky.Kostel sv. Klimenta byl jedním ze svatostánků pražské jezuitské koleje. Kostel vznikal v letech 1711- 1715. V Interiéru kostela si můžete prohlédnout unikátní sochařskou výzdobu od Matyáše Bernarda Brauna. Kostel disponuje dokonalou akustikou, díky které dochází při bohoslužbách a koncertech k nezapomenutelným zážitkům.

Staroměstské náměstí je nejstarší náměstí v historickém centru Prahy a již v desátém století zde bylo významné tržiště. Obklopuje ho řada historických domů a stojí zde Staroměstská radnice s jedním z nejznámějších orlojů na světe, který byl zkonstruován roku 1410. Rozhodně si nenechte ujít možnost vyvézt se výtahem do vyhlídkové věže Staroměstské radnice, ze které uvidíte celé náměstí z ptačí perspektivy. Radnice byla zřízena r. 1338. Na orloji se každou celou hodinu objevuje 12 apoštolů, pod nimi je kalendářní deska se znameními zvěrokruhu.

Karlův most je nejstarší dochovaný pražský most a propojuje Staré Město s Malou Stranou. Základní kámen položil roku 1357 samotný Karel IV. Most je 516 metrů dlouhý a 9,5 metrů široký. Byl vybudován z pískovcových kvádrů pod dohledem známého stavitele Petra Parléře. Most zdobí 30 soch a sousoší, z nichž většina pochází z období 1706-14. Za návštěvu také stojí Národní divadlo vzniklo na základě veřejné sbírky v letech 1868-1881. Základní kámen byl položen 16. 5. 1868 a divadlo poprvé otevřeno 11. 6. 1881 při příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v Praze. Prvním představením byla opera Libuše od Bedřicha Smetany. O dva měsíce později byla budova zničena požárem a divadlo bylo obnoveno až koncem roku 1883. Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v Praze.

Jedna z nejstarších pražských ulic nabízí cestu staletími historie. Původně součást prastaré obchodní stezky z východních Čech, svůj název si vysloužila podle pečiva zvaného „calts“, které se zde ve středověku peklo. Její význam vzrostl ve 14. století, kdy se stala součástí Královské cesty, využívané ke korunovačním průvodům. Pod povrchem ulice se skrývají základy románských a gotických budov, i když mnohé z malebných domů s výraznými znaky byly přestavěny v období baroka. Zejména Dům U Černé Matky Boží hostí podmanivou sbírku českého kubismu, představující obrazy, sochy, nábytek, architektonické plány a návrhy, které umožňují nahlédnout do tohoto jedinečného uměleckého směru. Celetná ulice slouží jako podmanivá cesta na ikonické Staroměstské náměstí, která nabízí pohled do bohatého kulturního dědictví města.

Nadčasový svědek slavné minulosti Prahy. V severní části vyniká bílé průčelí barokního kostela sv. Mikuláše, východní část se pyšní architektonickými skvosty, jako je gotický dům U Kamenného zvonu a rokokový palác Golz-Kinských. Náměstí doplňuje řada budov s fasádami v hýřivých pastelových barvách, přičemž jižní část zdobí barevné románské a gotické domy s kouzelnými domovními znameními. Zvláštní kouzlo vyzařuje zejména blok mezi ulicemi Celetná a Železná. Náměstí vždy bývalo živým místem, dnes tu návštěvníci najdou turistické centrum, ale i řadu restaurací, kaváren, obchodů a galerií.

Založena Janem Lucemburským v roce 1338 byla po staletí ústředním bodem pražské správy. Současný radniční blok, původně spojený se sousedními domy, se skládá z barevných gotických a renesančních budov, pečlivě zrekonstruovaných po poškození během druhé světové války. Jeho ikonická věž, vysoká 69,5 metrů, nabízí úchvatný výhled na Prahu. Středobodem radnice je slavný orloj získaný v 15. století a zdokonalený mistrem Hanušem v roce 1490. Podle legendy jej nechala městská rada oslepit z obavy, aby Hanuš své mistrovské dílo nenapodobil jinde. Přes četné úpravy v průběhu let zůstává hodinový stroj nezměněn od své konstrukce hodinářským mistrem Janem Táborským v letech 1552 až 1572 a slouží jako nadčasový symbol bohaté pražské historie a vynalézavosti.

Synonymum ikonické jezdecké sochy sv. Václava a majestátnosti Národního muzea má bohatou historii sahající až do středověku, kdy sloužilo jako rušný koňský trh. Důležitým obchodním centrem zůstalo dodnes. Při procházce náměstím si všimněte architektonických skvostů převážně z konce 19. a počátku 20. století, což je dokladem přestavby náměstí během této éry. Tyto stavby představují výjimečné dekorativní styly charakteristické pro českou architekturu té doby. Prozkoumejte četné pasáže lemované obchody, kluby, divadly a kiny, z nichž každá přispívá k dynamické atmosféře náměstí a trvalému kouzlu.

Nachází se jen minutu chůze od Václavského náměstí. Do roku 1885 na jejím místě stávalo Novoměstské divadlo, které bylo strženo a nahradila jej stávající budova. Původně mělo konkurovat Národnímu divadlu, v roce 1945 se stalo sídlem Státní opery. Fronton nad sloupovou lodžií na předním průčelí zdobí neoklasicistní vlys. Mezi plastikami najdeme Dionýsa a Thálii, múzu komedie. V roce 1945 se divadlo stalo hlavní městskou operou.